Josefský běh Zlín

Úplně jiný závod než ty ostatní, kterých jsem se doposud zúčastnil (1, 2, 3, 4, 5, 6 a další)

Chvíli polní cesta, pak vysekaná mítina, šotolinová cesta i asfalt a hlavně členitý profil.

Začínalo se na Burešově a běželo se přes Štákův vršek dolů do Příluk a to samé zpátky (mapa).

9,4 km v čase 42:40 (21.místo z 63 startujících)

(první Přema Ž. za 34:36, první Jana Ž. za 41:12)

VÝSLEDKY

Fotky na JuraZub.rajče.net, ještě lepší fotky na sk-zafar-frenstat-p-r.rajče.net

Ondra Pokluda taky napsal článek o závodě, má zde i naměřený výškový profil.

Tentokrát i trocha osobních zážitků...

Trasu jsem měl proběhlou týden před závodem (sice prvních 500 metrů úplně jinama, ale co už), takže jsem věděl, co mě čeká - hlavně co se týče povrchu a výškového profilu. Prvních 300 metrů po polňačce a následný prudký výběh mezi pařezama čerstvou mítinou byl v pohodě, ale na cestě mi nějak došel dech a několik borců mě začalo postupně předbíhat... to jsem si říkal, že to asi dneska bude menší propadák.

Jakmile došlo k seběhu po asfaltce dolů do Příluku, cítil jsem se dobře, ale v hlavě jsem se připravoval na zpáteční hnusnou cestu do kopce. Před obrátkou jsem ztrácel na skupinku přede mnou asi 8 vteřin, které jsem okamžitě 50 metrů po obrátce vynuloval a část skupinky předběhl, abych to zase dostal na konci kopce zpátky - prostě jsem v průběhu stoupání vytuhl :-(

Jakmile nejprudší část kopce ustala, začal jsem stíhat frajera přede mnou, kterého jsem předběhl až za tou branou, která se musela obíhat příkopem (při zpáteční cestě tedy zprava). Přede mnou byli další dva frajeři, s kterýma jsem si po obrátce měnil místa. Postupně jsem uhlodával metr po metru až jsem jednoho předběhl v tom úplně posledním 200 metrů dlouhém stoupání (strategie připravovaná už v tréninku mi vyšla, to mě potěšilo). Druhého jsem nepředběhl a tak jsem ho chytal očima při seběhu mítiny jak lev gazelu. Předběhnout se mi ho opravdu ale nakonec podařilo - finish sprintem 150 metrů před cílem na té polňačce... Abych zkusil předběhnout dalšího už bylo pozdě, ale podle fotky i výsledného času nebyl daleko :-)

Takže výběh Příluku, který byl krom kondice a svalů i hodně o hlavě, jsem přežil... a celkem to i bolelo vám povím, ale progres posledních tří kilometrů jsem si užil a změnil pohled na dnešní závod ze začátku, kdy jsem "ztrácel dech i naděje" !!!

Zajímavým zjištěním je na sekundu stejný čas při běh tam i zpátky - 2x 21:20 min.

Dalším zjištěním bylo, že jsem měl běžet v trenkách a krátkém tričku :-)