Pochod Clay-Eva
Absolvoval jsem noční pochod Hostýnskýma kopcema jako vzpomínku na skupinu Clay-Eva.
V mojí premiéře se jednalo o nejnáročnější podmínky za 10 let historie tohoto pochodu :-)
Reportáž České televize - ZDE.
O akci jsem se dozvěděl na poslední chvíli týden před konáním. V 18:30 jsme vyrazili autobusem ze Zlína na Hostišovou, kde byla vzpomínková akce v rámci které v 19:15 seskočilo 6 parašutistů Armády ČR. Po 20. hodině se naše pětičlenná skupinka vydala na pochod už za tmy - nedovolím si neokomentovat organizační stránku věci: rozumím tomu, že to pořádá parta nadšenců a určitě zadarmo, ale takový chaos při registraci nebyl ani na Run-up závodě ve Zlíně (článek). Děvčata u stolu, kde se podepisovalo vůbec neměla páru, co se tady vlastně koná, na jeden papír fajfku a na druhý se podepsat, 8 papírů na krátkém stole a málo prostoru na schodech, k tomu ještě tma a žádný systém... že bychom dostali přidělené nějaké číslo skupinky, podle kterého jsme se měli hlásit, tak to už bych chtěl moc :-( A přitom stačilo vyvěsit jeden plakát na stěnu. Chudák ten borec s bílou páskou a nápisem CLAY na ruce, ten to tam organizoval a věděl všechno, ale na všechno byl úplně sám a řešil spíš autobus.
První část do Rackové po asfaltce pršelo nebo poprchalo - to nebylo zrovna příjemné, když jsme věděli, že před sebou máme ještě 30 kilometrů v terénu plného blata a sněhu. Ale než jsme došli na hřiště na Rackové, už nepršelo a vlastně pak už do cíle ani kapka nespadla - dííík za to, protože by to byl ještě větší extrém!!!
Z Rackové na Žabárnu přes pole v pohodě (tady jsem předpokládal největší bahno.. myšlenka byla ale hodně zkreslená). Na Hadovnu a do Lukovečku po asfaltce bez problémů, myslím že jsme potkali pouze dvě auta. Vstupem do lesa to teprve začalo... blato, kaluže a potůčky tajícího sněhu. Oproti mapě KČT pro Hostýnské vrchy vede nyní zelená značka až k rozcestí U dubu, to mě trochu zaskočilo (v naší skupince jsem kvalitně a nazpaměť trasu znal jen já). Pořád jsem čekal tu odbočku doprava přímo do lesa až jsme se stejně objevili U dubu, kde jsme se objevit nechtěli :-)
K rozcestníku Pod Ondřejovskem bylo víc a víc sněhu, to prvotní stoupání ještě bylo doplněno o zmrzlé plotny tajícího sněhu v celé šíři pěšinky (zde jsme předcházeli jednoho osamoceného staříčka s čaganem - no jestli zde nepoložil život, tak obrovský respekt!!!). Lukavské polesí, Nad Ráztokou a Pod Oklukem - bahno a sníh, poté chvíli klesání po asfaltce (pokryté sněhem) na cestu spojující Rusavu s Držkovou, kde začínalo nejhorší nekonečné stoupání na Holý vrch (povrch byl ale celkem přijatelný). Malé noční občerstvení v přístřešku a pak necelý kilometr ke Třem Kamenům, kde si každý účastník vzal z bedny pamětní medaili.
Většina lidí (možná všichni kromě nás???) to otočila a přes Holý vrch, Klapinov a Hostýn došli do Bystřice po alternativní trase. My jsme ale šli přes bývalé sjezdovky k Tesáku na rozcestník Pod Čerňavou odkud jsme po žluté začali sestupovat do Chvalčova. Tento úsek byl masakr - po kolena ve sněhu, nikdo před náma, takže vůbec to nebylo vyšlapané, do toho přeskakování tajícího sněhu ve formě potůčků napříč cesty a taky už projevy únavy. Asfaltka Tesák - Chvalčov byla vysvobození. Po ní se došlo až do Bystřice pod Hostýnem, kde byl cíl pochodu na vlakovém nádraží, na které jsme dorazili 4:01, první vlak odjížděl 4:09, takže do vyšlo úplně ideálně.
Vlakem do Holešova a zde přestup na autobus do Zlína, který dojel zpátky 5:25. Já se svezl ještě MHD k baráku, doma jsme vyhodil věci z batohu, dal si teplou sprchu a v 6 hodin usnul, abych se ještě před polednem probudil a zjistil, že vůbec na těle nepozoruju známky náročného nočního pochodu :-) Ale že bych necítil v neděli odpoledne únavu po třetím víkendovém zápase, to se říct už teda nedá :-(
PS: Druhou polovinu trasy mi nefungovala čelovka, takže jsem tuto část absolvoval s baterkou v ruce, což bylo fakt terno! Hlavně, že byla nová a skoro vůbec nepoužitá, kromě dvou večerních běhů.
Jinak musím říct, že to byl super zážitek - noční pochod, kopce které mám rád, částečně i trasa srpnové Hostýnské osmy (která taky měla při premiéře náročné podmínky). Kdybych ale všechno nenastudoval z webu a z komentářů účastníků minulých ročníků, bylo by to velice náročné, především díky zmatkům na startu, kterým šlo podle mého názoru lehce zabránit...
Komentáře
Okomentovat