Vokolo Priglu 2014

5. ročník závodu Vokolo Priglu, ale až tento rok jsem ho absolvoval poprvé... Prigl je jedno z mých nejoblíbenějších míst v Brně (vlastně asi úplně nejoblíbenější), běhat sem chodím často, ale až letos jsem se rozhodl běžet s číslem.

Brněnskou přehradu jsem oběhl po směru hodinových ručiček nedávno víckrát... poslední týden před závodem dokonce dvakrát - v neděli na společném tréninku pořádaným organizátory a pak taky ve středu takový výklus.

14,1 km v profilu za 59:49 (129. místo ze dvou tisíc celkově)

VÝSLEDKY (PDF)

v cílové rovince na ulici Rakovecká, foto by simumar

Před závodem jsem si kladl jeden jediný obrovský cíl (obrovský pro mě) - zaběhnout to pod jednu hodinu. Podle hodinovky na dráze PPV nebo desítky na stejném místě (TEC 2014) to vypadalo, že by to mohlo vyjít...

Trošku mě znervóznilo velmi malé číslo 125 ve startovní vlně A, ale na druhou stranu závazek nepřekážet a běžet!!

Ještě ráno před závodem jsem v šalině počítal, že musím běžet asi tempem 4:15, na mezičase 10 km (i čipově měřený) bych měl být kolem 42 minut a potom by šlo zbytek (4,1 km) doběhnout do do té jedné hodiny... Plán skvělý, ale realizovatelný pouze v případě, že budou na každém kilometru viditelné kilometrovníky, a že budou správně rozmístěné (o tom ale nejsem zcela přesvědčený).

Každopádně jsem v davu vyběhl první dva kilometry v tempu pod 4 minuty (dle pípání okolo), pak začali kopečky, takže už to bylo horší, ale zase jsem začal potkávat kilometrovníky :-) Na první občerstvovačce před odbočením na most neobčerstvuju, tato stanice je tady spíše pro zadní vlny a záhy začínají skalky, kupodivu bez zácpy, vůbec jsem nemusel brzdit víc než bych chtěl. Tady to začíná (v tom krátkém stoupání - video 3:30) bolet, naštěstí po chvilce po kamenech dolů (video - 1:30) kolem kameramana České televize a pak už zase rovinka. Přeskákat ve spořádaném vláčku běžců pár kaluží plné bahna a po nějaké chvíli znova začíná asfalt - dlouhé táhlé stoupání, kde mám pocit jako bych měl někoho za sebou na gumě. Každopádně se dostávám na horizont a pak zase klesání - hned na začátku mám tu čest předběhnout olympijskou vítězku ve skifu :-) Po poslední zatáčce v klesání začínám vyhlížet občerstvovačku, což je také znamení, že se blíží 10. kilometr. Beru kelímek s vodou, půlku hned vylévám ať se zbytečně nazabryndám, trošku se napiju a hážu kelímek co nejblíže dobrovolnicím pod nohy ať mají "se mnou" co nejmíň práce... Za zvuků pípání čipu probíhám metou 10 km v čase 41:09 - super, tak zas tak špatně neběžím, jak jsem si myslel a výpočet ze šaliny pořád vychází!! Při přebíhání hráze si furt říkám, jestli to dám nebo ne. Předbíhám pár borců a hecuju je ať se mě drží. Následuje poslední zatáčka doprava na hlavní silnici do cíle, čas ukazuje 59 minut rovných - tak to musím dát, říkám si!! Několikrát kontroluju stopky... přebíhám dráty na zaznamenání čipu a zastavuju hodinky v čase 59:52 - JE TO TAM :-) Dokonce jsem je na startu zapnul dřív, takže z SMSky čtu oficiálních 59:49 a vysněný cíl dostat se pod hodinu splněn - jupííí.

Po doběhu se nemůžu ani vyklusávat, asi 5 kilometrů před cílem začínám cítit nějakou nečistotu v botě nebo přímo v ponožce levé nohy, takže to při každém došlápnutí bolí a je jasné, že tam bude puchýř (paradox třeba na třech ročnících H8 jsem neměl ani jeden). Zkouším se aspoň trošku protáhnout a pak se převlékám, doplňují tekutiny, jídlo a čekám na vyhlášení a tombolu a u toho si při čtení výsledků říkám, že jsem nakonec dostal úplně správné číslo 125 - celkově jsem totiž byl 129.

Super závod, skvělá organizace, nádherná trať a ještě lepší počasí.. kdyby se tak dařilo všude :-) :-) :-)

s olympijskou vítězkou Mirkou Knapkovou na Vokolo Priglu

Nejsem fanoušek shánění podpisů nebo fotek... mám všehovšudy tři suvenýry.

Fotku s Petrem Vabrouškem z mého úplně prvního běžeckého závodu.

Podepsanou knihu Můj dlouhý běh od Dana Orálka z vyhlášení TEC 2014.

A teďka teda tuto fotku s brňačkou z areálu lodních sportů na břehu Priglu.

Všichni tito borci dneska stáli v první brázdě na startu Vokolo Priglu - RESPECT!!!