Běhej lesy Brdy
20 km za 1:24:54 (10. místo z 469 startujících)
Tandem 20+11 km za 2:12:06 (3. místo z 34 smíšených týmů)
oficiální foto z cíle za deště
Závod původně vůbec nebyl v plánu, ale Karlštejn byla obrovská reklama, takže jsme se nakonec znova přihlásili (a jelikož v tu dobu zbývalo pár míst, nešlo dlouze přemýšlet). Cesta v pohodě, příjezd na záchytné parkoviště v ideálním čase, kdy hned odjížděla kyvadlová doprava na místo startu v Teslínách. Poučen z předchozích nezdarů jsem s sebou měl alumatku, která je neocenitelná při těchto typech závodů "v divočině ala orienťáci".
Trasu jsem se snažil ve vlaku zhruba naučit, abych věděl na trati co a jak a nakonec se mi to i podařilo (až na úsek kolem 11. kilometru, kde mi v paměti zmizela část trasy). Po krátkém rozcvičení jsem se šinul ke startu, kde už postával velký dav, takže jsem se musel probít do prvních brázd, kde opět stálo pár jedinců, co by tam při dodržení alespoň minimální běžecké etikety neměli co dělat, ale co už :-/
Po startu se na kilometrové rovince zformovala asi 15-ti členná vedoucí skupinka, já jsem byl na krátké gumě a za mnou se udělala díra před zbytkem startovního pole. Trošku jsem se zalekl, že by to mohla být časovka, ale na druhou stranu jsem si hodně věřil, že určitě někdo zepředu vyhnije. A taky se stalo - někde na třetím kilometru u té malé chatičky jsem předběhl postupně dva borce. Za čtvrtým kilometrem byla občerstvovačka, kterou jsem podle plánu přeběhl a tím pádem se dostal před další dva, ale ti mě v následujícím kopečku zase předběhli zpět, takže šul-nul. Po pátém kiláku následoval nejhorší úsek z celé trasy, kdy se běželo 400 metrů po hrozně divné cestě, jenž byla z větších kamenů, které ale byly zarostlé v trávě. Po tomto mordoru naopak následovala dlouhá asfaltka nejprve do kopce a pak dlouho mírně z kopce, kde jsem zase poskočil asi o dvě místa a na občertvovačce před desátým jsem využil jednoho kelímku s vodou - nepražilo slunko, ale teplo bylo (a chvíli před tím jsem ještě rozkousal hroznový cukr z kapsy).
Předběhnutím oranžového trika jsem poskočil na desátou pozici a další dva kilometry jsem se po krůčku přibližoval bílému triku, kterého jsem docvakl na občertvovačce na začátku hráze rybníka, kde jsem opět využil kelímku na polknutí jednoho loku a polití hlavy vodou. Pod hasičskou hadici jsem cíleně nešel, takové vedro nebylo a zdálo se, že začíná pršet. Každopádně Tomáš v bílém triku ve mě asi viděl soupeře, takže hned na hrázi mě zpátky předběhl (foto) a v cíli mi nadělil 40 sekund. V tuto dobu už byla společná trasa se závodníky z kratší trasy, ale veterána uzavírajícího s cyklistou startovní pole jsem předběhl až v levotočivé zatáčce před metou 16 km. Následovala jeden a půl kilometru dlouhá rovinka v jejímž středu byla poslední občertvovačka u chaty Václavka (opět cukr a kelímek s vodou) - v tuto dobu jsem se už prodíral davem pomalejších běžců, ale žádný problém s tím nebyl, cesta po vojácích byla široká. Druhá změna byla v počasí - pršelo a čím dál hustěj. Ve finálním stoupání mě nečekaně (dodržujíc zvyk se nedívat za sebe) doběhl Lukáš v modrém a mírně i předběhl. Nechtěl jsem mu to dát zadarmo, takže jsem se za ním držel a jakmile jsem uviděl zatáčku doleva na cestu, na které se běželo po startu, zapnul jsem režim finiš a přidal v rychlosti... díky tomu jsem v cíli mohl zmokat jako desátý v pořadí dlouhého běhu :-)
Zajímavou věcí na seriálu Běhej lesy je vypsaná kategorie tandem. Podstatou je, že tandem tvoří kluk s holkou a každý běží jinou trasu (takže se neběží spolu ve dvojičce vedle sebe), následně se časy sečtou. Ale zároveň je každý závodník normálně klasifikován na své trati. Na Karlštejně z toho bylo druhé místo, tentokrát jsem vyválčili bronz a Bára ještě na své kratší trase další bronz mezi holkama, takže lze konstatovat, že celodenní výlet stál za to :-)
vyhlášení kategorie tandem
Komentáře
Okomentovat