Běh kolem Zlína 2016

Čtvrtá účast na tomto "neformálním podniku" SKOB Zlín, podruhé oběh celého města v opačném směru.

32 km za 2 hodiny 59 minut 50 sekund

VÝSLEDKY

všichni před startem

Když jsem to běžel poprvé v roce 2011, posledních 5 kilometrů jsem skoro nedokázal běžet a doma jsem myslel, že pojdu... v roce 2014 v opačném směru jsem se dvakrát ztratil a pak se radši držel holek, které znaly trasu. Loni jsem se zlepšil o tři čtvrtě hodiny. Letos v opačném směru jsem měl za cíl ten čas zase posunout, kdyby se povedly tři hodiny, byl by to úspěch.

Opačný směr znamená, že se běží od lyžařského svahu kolem zimního stadiónu ke koupališti v Loukách a pak lesem k lázním v Kostelci a přes Želechovice zpátky na lyžařský svah. Ze začátku jsem se držel za vedoucí skupinkou stále na dohled, protože za Zboženskými rybníky je trasa v lese v místech, že bez pomoci nevím kudy kam. Borci v terénu odběhli dál, naštěstí jsem ale kolem sebe měl pořád někoho, kdo trasu znal, takže jsem se úspěšně přes občerstvovačku někde nad Svahama dostal až na druhou občerstvovačku u lázní Kostelec. Dlouho jsem tu nepobyl a ve trojku jsme vyrazili do Lůžkovic (takticky, protože zde je druhá ze tří pasáží, kde se dá ztratit). Následný asfaltový přeběh na konec Želechovic byl pro orientaci lehký, akorát už jsem cítil při každém kroku chodidla od Speedcrossů 3, které (po vícero zkušenostech) prostě na mojí noze na delší trati dělají neplechu!

První z trojky zmizel v dáli přede mnou a druhý Rouman naopak hodně ztrácel, takže jsem v terénu před výstupem na Kudlov běžel osamoceně, což vedlo k tomu, že jsem byl nucen vytáhnout batůžek z mapy.cz :-( Než se mi chytla poloha, kolega mě doběhl a já zase měl traséra. V tuto dobu (skoro furt do kopce) jsem úplně zkapal a jen jsem dodržoval takový rozestup, abych se dostal k Baťově dálnici - odtud už neměl být orientační problém se dostat do cíle. Začal jsem propočítávat čas, jestli se vlezu pod tři hodiny. Vycházelo to. Z kopce jsem se teda opět rozběhl, ale nepochopitelně jsem v běžeckém deliriu zabočil po krátké době z dálnice doleva do zástavby. Po pár desítkách metrů jsem si to uvědomil, ale mnoho oplocení mě nutilo vrátit se na místo odkud jsem zběhl. Z kopce jsem fofroval až jsem přeběhl hlavní silnici od lázní na Kudlov a zbývala poslední krátká lesní část. Zde jsem se bohužel nedržel stezky a zbytečně šel nahoru do kopce, abych se na tu stezku zase vrátil a během krátké chvíle už podruhé ztratil drahocenný čas - sen o třech hodinách se rozplynul.

Jenže jakmile se les otevřel, uviděl jsem garáže a za nimi lezeckou stěnu pod svahem. Hodinky ukazovaly 2:58:50 a já začal mocně finišovat. Plot přede mnou jsem byl odhodlán přeskočit, ale uviděl jsem na levé straně díru, tak jsem to stočil a přes hřiště kontrolujíc hodinky doběhl do cíle s náskokem 10 sekund před metou tří hodin... áá to se po počítáá :-)

Zhodnocení: Podložka tvrdá a zmrzlá, občas pokrytá sněhem nebo ledem (tedy žádné bahno). Běželo se mi dobře, krizi pod Kudlovem bych přisoudil bolestem od bot... třeba staré Asics Gel Fuji mě několikrát donesly do cíle H8 bez jediného puchýře, ale bohužel už nemají vzorek, tedy na tento typ běhu jsou nepoužitelné. Stihl jsem i "zlatou tečku" z masáku v televizi (sledovanou s nohama v lavóru). Mé rozhodnutí jet do NMNM v pátek a v neděli běžet BKZ považuji, s ohledem na dosažený čas, za dobré :-)