Semi-marathon Trappes
ČLÁNEK NENÍ DOKONČEN
21,1 km za 1:29:28 (15. místo ze 118 startujících)
konec prvního kola
SHRNUTÍ ZÁJEZDU NA PŮLMARATON V TRAPPES
Čtvrtek 5:30 odjezd autem z Kopřivnice směr letiště Václava Havla v Praze. Dopolední D1 byla v pohodě, takže na parkoviště u letiště jsem dorazili s časovou rezervou na plánovaný odlet ČSA ve 12:25. Covid už skoro odešel, akorát v dopravních prostředcích zůstal, a proto jsme celý let museli absolvovat v respirátorech.
Krátce po 14. hodině jsem přistáli v Paříži na letišti Charles de Gaulle. Zde na nás čekali Annie a Jean-Yves z Comité de Jumelage de Trappes. Po seznámení jsme nasedli do jejich auta a ještě s kufry jeli do Versailles, kde jsme se prošli místním parkem. Následně jsme přijeli přímo do partnerského města Trappes, kde jsme měli zajištěné ubytování přímo v rodinách. Radek spal v domácnosti u Annie, já s Davidem jsme spali u Jean-Yves. Večeřeli jsme ve svých domácnostech, což byla příležitost k seznámení, ale nemít překladače na obou stranách, moc bychom se toho nedozvěděli.
V pátek jsme společně vyrazili vlakem na prohlídku samotné Paříže, průvodce nám dělal Jean-Yves a dvě jeho kolegyně. Vystoupili jsme na stanici přímo pod Eiffelovou věží, tu jsme si celou obešli a pokračovali po mostě přes Seinu směrem k Vítěznému oblouku na náměstí Charles de Gaulle na horním konci Avenue des Champs-Élysées. Na dolním konci (dva kilometry daleko) končí tento známý bulvár náměstím Place de la Concorde, na kterém se nachází obelisk (toho času restaurován a tím pádem zakrytý). Oběd jsme měli v kostele La Madeleine. Poté jsme ještě navštívili nádvoří Palais du Louvre se známou pyramidou a prostranství před katedrálou Notre-Dame. Po nákupu nějakých suvenýrů jsme jeli zpátky vlakem do Trappes. Večeře byla tentokrát připravena pro všechny společná u Annie (raclette - rozpékaný sýr pomocí speciálního grilu uprostřed na stole).
V sobotu dopoledne jsme všichni tři vyrazili na trénink, vyklusali jsme se na části trasy v místním parku. Po obědě jsme si šli vyzvednout startovní číslo do místního Intersportu a pak jsme absolvovali výlet do Chartres, kde se nachází další obrovská katedrála Notre-Dame. Večeřeli jsme pak každý ve své domácnosti.
V neděli (po změně na letní čas) startoval půlmaraton v 9:20 u místního atletického stadionu. Počasí bylo ideální, skoro bezvětří a ještě ne úplně teplo, které později během dne opravdu bylo. Organizace probíhala bezproblémově. David doběhl v celkovém pořadí na třetím místě v čase 1:19:55, já na patnáctém místě v čase 1:29:28 a Radek na 29. místě v čase 1:35:08.
Jednotlivé komentáře k závodu:
David: "Přestože moje zimní příprava neproběhla úplně ideálně, snažil jsem se závod rozběhnout na čas okolo 1:25:00. Zhruba ve třetině závodu se oddělila asi desetičlenná skupinka běžců, ve které jsem se snažil udržet. Soupeři postupně odpadali, až jsme zůstali jen ve dvojici za běžci na prvním a druhém místě. Boj o třetí místo probíhal až do samotného cíle, soupeř mi doslova dýchal na záda a doběhl pouhé 2 vteřiny za mnou. Nicméně jsem vybojoval celkové třetí místo napříč všemi kategoriemi v čase 1:19:55, čímž jsem si vylepšil svůj osobní rekord na půlmaratonské trati o více než tři minuty. Trať byla pohodová, závod velmi dobře zorganizovaný a okolo trati se pohybovala spousta usměvavých fanynek. Chtěl bych poděkovat městu Kopřivnice a AKEZ za příležitost zúčastnit se mého prvního zahraničního závodu a milým obyvatelům partnerského města Trappes za pohostinnost a program, který nám připravili. I přes jazykovou bariéru jsem si z Francie přivezl nejen cennou medaili, ale i spoustu nezapomenutelných zážitků.
"
Jirka: "Z důvodu zranění jsem neměl možnost v březnu plně trénovat na čas atakující moje nejlepší historické časy na půlmaratonu, nicméně do závodu jsem šel s cílem běžet lehce nad 90 minut. První kilometry se pořadí v davu běžců kolem mě různě měnilo, asi od 4. kilometru jsem zůstal osamocen s jediným závodníkem, se kterým jsme odběhl nakonec skoro celou trasu. V průběhu závodu se mi dařilo držet konstantní tempo kolem 4:18 na kilometr a poslední tři kilometry mírně zrychlit, proto jsem nakonec do cíle doběhl v čase 1:29:28, což považuji za úspěch a tento čas mi udělal radost."
Radek: "Na 1/2m do Trappes jsem jel s vědomím, že už trochu vím, do čeho jdu. Trasa závodu se v místě startu a cíle od posledního ročníku lehce změnila.
Na start jsem šel s tušením, že výsledného času z minulé účasti nedosáhnu a pohled na hodinky v cíli to jen utvrdil: 1:35:10.
Ale nedá se říct, že bych byl zklamán. Jelikož jsem celkem dobře odhadl své možnosti, zvolené tempo kolem 4:25/km po startu nebylo žádné velké přepálení a celý závod jsem běžel jakštakš rovnoměrně.
Loňskou sezonu jsem taky začínal 1/2m s takovým časem a podařilo se mi ji ukončit na podzim s časem o 7,5 min lepším. Předpokládám tedy, že se mám na co těšit, logicky."
Po závodě jsme byli pozvání na oběd do restaurace ve stylu "all you cat eat", což pro nás bylo ideální (z hlediska jazykové bariéry a rozdílných potřeb po odběhnutém závodě). Po obědě jsme navštívili farmu Bergerie Nationale v městečku Rambouillet a poté následovala večerní recepce s Comité de Jumelage de Trappes, které se účastnilo asi 20 lidí vč. bývalého starosty města.
Poslední den v pondělí jsme dopoledne už jen balili na zpáteční cestu, rozloučení proběhlo v restauraci na obědě "all you cat eat" a následně nás Daniel se svým kolegou dovezli autem na letiště Paříž - Orly, kde byl plánovaný odlet zpět do Prahy v 17:50 (nutno zmínit, že odlišné letiště oproti příletu bylo z toho důvodu, že nám byl pár dní před odletem zrušen už zaplacený zpáteční let od ČSA).
Letadlo dosedlo krátce před půl osmou, po vyzvednutí batohů jsme nasedli do odstaveného auta na parkovišti, a jelikož i tentokrát byla D1 bez komplikací, skoro přesně o půlnoci jsme dorazili zpět do Kopřivnice.

Komentáře
Okomentovat